Svět čelí hrozbě hladomoru

BUDAPEŠŤ - Sto litrů na osobu a den. Taková je podle oficiálních vodárenských statistik průměrná spotřeba vody v České republice. Na budapešťské konferenci „Budoucnost evropských vod“, pořádané maďarským předsednictvím EU, však představila Organizace pro výživu OSN (FAO) statistiku, která tyto údaje o spotřebě vody zásadním způsobem mění.Aby si lidé uvědomili, jak vážnou, celosvětovou hrozbu představuje budoucí nedostatek vody, musí do spotřeby zahrnout i vodu využívanou při výrobě potravin. Pak totiž zjistí, že nejde o stovky, ale o tisíce litrů. „Za den vypijeme dva až čtyři litry vody, 40 až 400 litrů denně spotřebujeme na vaření a mytí. Když ale započítáme vodu v jídle, dostaneme se k 1000 až 5000 litrům na osobu a den,“ řekl ve svém příspěvku na semináři v rámci konference Pasquale Steduto, vedoucí oddělení nakládaní s vodou FAO. Potraviny totiž v sobě zahrnují obrovské množství takzvané neviditelné vody.Například na výrobu kilogramu hovězího masa se spotřebuje až 15 tisíc litrů tekutiny. Vodou se napájejí zvířata, voda je nutná k výrobě krmiva, bez vody se neobejdou jatka ani zpracovatelské závody. A také výroba energií, nutných k zemědělskému hospodaření a chovu skotu, je v mnoha ohledech závislá na vodě. Vysokou spotřebu vody přitom nevykazuje jen hovězí maso, ale i další běžné potraviny. Na kilogram skopového masa připadá podle statistiky FAO 10 tisíc litrů, o třetinu méně „spotřebuje“ vepřové. S konzumací jednoho kilogramu sýra lidé zároveň „vypijí“ přes 5000 litrů vody, tedy takřka stejně, jako když si dopřejí kilogram vajec.
S jedním snědeným kilogramem ovoce zmizí v přeneseném slova smyslu v žaludku tisícilitrová vodní nádrž. „Málokdo si uvědomuje, že bez vody může člověk nejen zemřít žízní. Bez vody se ani nenají,“ uvedl na semináři Pasquale Steduto. Zatímco se tak Evropané podle něj dohadují, jak si v budoucnu zajistí dostatek elektřiny pro své počítače a televizory, svět včetně některých částí Evropy čelí mnohem vážnější hrozbě. A to hned ze dvou důvodů. Globální oteplování, ať už způsobené činností člověka či nikoliv, přispívá k úbytku vodních zdrojů. Vědci předpovídají, že v důsledku klimatických změn bude stále častěji docházet k extrémním výkyvům počasí, doprovázeným na jedné straně extrémně silnými srážkami, rychle odtékajícími z krajiny, na druhé straně dlouhým obdobím sucha, spojeným s nedostatkem vody jak pro přímou spotřebu, tak pro zemědělství. Jenže ruku v ruce s tímto katastrofickým scénářem se zároveň očekává zejména v rozvojových zemích populační exploze, v jejímž rámci by v roce 2050 mělo zeměkouli obývat devět miliard lidí, o celou třetinu víc než dnes. „S plnou vážností se musíme zabývat otázkou, zda země takové množství obyvatel dokáže uživit. Pokud nebude dostatek vody, nebudou ani potraviny,“ uvedl Steduto. Experti předpokládají, že v polovině tohoto století vzroste celosvětová spotřeba potravin na dvojnásobek, což by znamenalo i dvojnásobnou spotřebu vody. Kde ji lidé vezmou?

Zatímco mnozí pesimisté předpovídají dokonce budoucí války o vodu, FAO věří, že k podobným konfliktům nakonec nemusí dojít. A to za předpokladu, že bohaté země včas pomohou těm chudším při zavádění moderních technologií schopných využívat vodní zdroje s maximální možnou účinností a bez zbytečného plýtvání. „Ukazuje se totiž, že čím jsou státy technologicky vyspělejší a bohatší, tím lepší je i produktivita jejich zemědělství,“ uvedl Steduto. Příkladem může být Čína, kde míra produktivity při pěstování obilnin stoupla v souvislosti s ekonomickým rozvojem za posledních 40 let více než trojnásobně.

Latinská Amerika zaznamenala dvojnásobný nárůst. „V subsaharské Africe se ale produktivita zemědělství od roku 1960 prakticky nezměnila, naopak mírně poklesla,“ uvedl Steduto. To podle něj ukazuje na stále velké rezervy ve využívání vodních zdrojů. A je v zájmu nejvyspělejších států, aby chudým zemím předaly své vědomosti a pomohly jim efektivně využít každou kapku vody, kterou mají k dispozici. I kdyby se kvůli vodě neválčilo, hrozí minimálně rozsáhlá migrace obyvatel, kteří se budou kvůli nedostatku základních potravin snažit za každou cenu přestěhovat jinam.
 Kukuřice na talíři a v nádrži  V souvislosti s hrozícím nedostatkem vody je podle FAO nutné zjistit, nakolik si lidé ještě mohou dovolit využívat půdu k jiným účelům než k výrobě potravin. Především jde o míchání takzvané biosložky do paliva pro automobily. Co se může na první pohled zdát jako jedno z možných řešení budoucnosti automobilismu v časech rostoucí ceny ropy, se ve skutečnosti ukazuje jako velmi nebezpečný experiment. Z 240 kilogramů kukuřice, které by mohly uživit jednoho člověka po celých rok, se totiž dnes vyrobí jen zhruba 100 litrů etanolu. „Vlády si tak musejí dobře rozmyslet, zda je lepší použít kukuřici k výživě, nebo k natankování nádrže jednoho jediného terénního automobilu,“ uvedl Steduto.
FAO přitom úplně nezavrhuje pěstování plodin pro výrobu paliva, jen upozorňuje, že tento způsob zemědělského hospodaření nesmí být přímou konkurencí výroby potravin. To znamená, že plodiny pro energetické účely, náročné na vodu, by měly růst skutečně jen tam, kde se pro zemědělskou půdu nenajde jiné, „potravinové“ využití. Steduto tak zmiňuje například některé odborné studie, které zkoumají možnosti pěstování plodin pro biopaliva v řídce osídlených oblastech střední Afriky. Podobně jako u spotřeby energií však odborníci upozorňují, že ani v otázce spotřeby vody, a tedy i potravin zřejmě lidstvu nezbude nic jiného než se uskrovnit a především přestat se zbytečným plýtváním jídlem a vodou. Ono biblické „jez do polosyta, pij dopolopita“ totiž už zdaleka neplatí jen jako návod k udržení dobrého zdraví. Kdyby lidé v rozvojovém světě spotřebovávali tolik jídla jako v nejvyspělejších zemích, celosvětové problémy s vodou by zasáhly zeměkouli plnou silou už nyní. „V Evropské unii dnes každý člověk v průměru vyhodí do popelnice za rok 179 kilogramů potravin, což zase představuje mnoho tisíc litrů zcela zbytečně využité vody,“ uvedl na semináři Steduto. Přes 1,4 miliardy lidí má nadváhu, 400 milionů osob trpí obezitou.

Voda už dávno není zadarmo
 Steduto ale zároveň varuje předtím, aby si Evropané nemysleli, že problém nedostatku životodárné tekutiny se jich vůbec netýká a je problémem Afriky či Asie. „Zejména jižní státy Evropy se s nedostatkem vody pro zemědělství potýkají už v současné době. A vzhledem k hospodářskému propojení evropských států nikdo v Evropě nemůže říci, že by se ho to netýkalo,“ uvedl Steduto. Také evropští politici už si údajně uvědomují, že omezení rizika akutního nedostatku vody k potravinové výrobě představuje pro svět možná ještě výzvu než hledání nových, ekologických zdrojů energie. „Když jsem studoval ekonomickou fakultu, učili jsme se, že voda patří ke třem komoditám, které jsou lidem k dispozici prakticky zadarmo. Jenže v případě vody už to dávno neplatí a v budoucnu nikdy platit nebude,“ řekl v Budapešti komisař Evropské unie pro životní prostředí Janez Potočnik.

***

Člověk vypije denně dva až čtyři litry vody. Ve skutečnosti to je mnohem více, protože vodu obsahují také potraviny. Podle propočtů tak každý den spotřebujeme až pět tisíc litrů.

Šťavnatý kus masa je doslova nacucaný vodou. Tekutina je potřeba k napájení zvířat, k výrobě krmiv, při zpracování masa na jatkách, k výrobě energie nutné pro provoz farem.

hovězí 15 000 litrů
skopové 10 000 litrů
vepřové 6000 litrů
kuřecí 2800 litrů
vejce 4700 litrů
sýr 5300 litrů
pečivo 1500 litrů
ovoce 1000 litrů
luštěniny 1000 litrů
mléko 900 litrů

Odborníci propočítali kolik litrů vody obsahuje kilogram různých druhů potravin V Evropské unii dnes každý člověk v průměru vyhodí do popelnice za rok 179 kilogramů potravin, což jsou tisíce litrů zbytečně využité vody.
 Zdroj: Marek Kerles, Lidové noviny, 19.4.2011 / 28.04.2011 /   

 

Copyright © STUŽ 2007-2010