Stromy a hmyz

Co může udělat obecní nebo městský úřad?

Obecní a městské úřady mají v ochraně hmyzu vázaného na staré stromy prvořadý význam. Většina z těchto ohrožených druhů dnes totiž nežije v lese, jak by se z jejich vazby na dřevo mohlo zdát, ale právě na místech, o nichž obecní úřady rozhodují. Je samozřejmé, že především menší úřady nedisponují vždy erudovaným odborníkem, který je schopen kvalifikovaně posoudit důležitost stromu pro jiné organismy. Pokud si příslušný pracovník není jist, je vždy lepší k takovému stromu přizvat na místní šetření odborníka - entomologa (např. z regionálního muzea nebo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR). Teprve po konzultaci s ním (a také s dendrologem, je-li to potřebné) je vhodné zvolit nejlepší variantu, která neohrozí bezpečnost občanů ani zdárný vývin larev ohrožených brouků uvnitř stromu. Důležitou problematikou v kompetenci obecních úřadů je také ukládání tzv. náhradní výsadby, která má sloužit jako kompenzace za pokácené či padlé stromy. S ohledem na ochranu ohroženého hmyzu je třeba dávat přednost geograficky a stanovištně původním druhům, a to zejména v okrajových částech sídel a volné krajině a naopak vyloučit z náhradních výsadeb zejména druhy invazní (rychle se šířící nepůvodní dřeviny). V městských parcích a arboretech jsou pochopitelně pro skladbu dřevin rozhodující i jiná hlediska. Obecní a městské úřady se mohou do ochrany dřevních druhů hmyzu zapojit i aktivně, protože mají širší možnosti získávání potřebných finančních prostředků. Stromová torza a vysoké pařezy lze v městské zeleni ponechávat, dokonce často i kreativně zapojovat do života města (sochy, prolézačky, lavičky apod.). Důležitá může být také úloha úřadů v osvětě občanů. Vhodně umístěné informační tabule (např. u ponechaných torz či padlých kmenů, u obecních "broukovišť" apod.) mohou obsahovat vysvětlení použitého způsobu ochrany, který nemusí být laikovi na první pohled zřejmý.

Kompetence úřadů

V souvislosti s ochranou hmyzu je nutné zmínit, že téměř nicotně se legislativa zabývá ochranou hmyzu obecně, tedy nikoliv zvláště chráněných druhů. Pokud není daný druh uveden mezi chráněnými ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., je jeho ochrana skoro nulová, ač je například daný druh zařazen do tzv. Červeného seznamu ohrožených druhů. Právně závazné jsou totiž pro příslušné orgány pouze právní předpisy, kterými je buď vyhláška nebo zákon, popř. evropská směrnice či nařízení. Pokud tedy například obecní úřad při rozhodování o kácení dřevin vezme v potaz, že se v jeho kmeni nachází krasec lipový uvedený pouze v Červeném seznamu, nikoliv ve vyhlášce, je jen dobrou vůlí úřadu, když při rozhodování k jeho existenci přihlédne.Orgánem ochrany přírody rozhodujícím o omezení nebo zákazu rušivé činnosti pro zvláštně nechráněné druhy podle § 5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten rozhoduje též o zajištění či použití prostředků k zabránění zraňování nebo úhynu živočichů či jejich biotopů podle § 5 odst. 3 téhož zákona (opět pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy). Obecní úřad s rozšířenou působností také rozhoduje o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a ukládají pokuty za přestupky podle § 87 a za správní delikty podle § 88 zákona. Krajské úřady povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1 zákona, dále zajišťují péči o EVL, označují EVL, vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy EVL nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i stanoviska podle § 4 odstavce 2 zákona. Dále  rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1 zákona, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy, ukládají rozhodnutím zajištění či použití prostředků k zabránění zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3 zákona, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy, mimo to uzavírají dohody podle § 49 odst. 4, vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3, spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52, povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů podle § 56, uzavírají dohody podle § 56 odst. 5 a vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů podle § 57.Ústředním orgánem státní správy ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo vykonává především vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny, ve vztahu k ochraně hmyzu je nutné zmínit především příslušnost k podávání Evropské Komisi zprávy a informace ve věcích soustavy NATURA 2000, oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2 zákona, dále zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro EVL, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu, podává žádosti o stanovisko Evropskou Komisi podle § 45i odst. 10 zákona, ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52 zákona, stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů, vyskytujících se na území České republiky, stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů podle § 48 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany.

Co může udělat občanské sdružení?

Občanská sdružení se mohou účastnit správních řízení a mapování výskytu ohrožených druhů nebo podnikat konkrétní kroky v praktické ochraně starých stromů a na ně vázaného hmyzu. V řízení o kácení dřevin rostoucích mimo les hrají v poslední době nevládní organizace velkou roli, ačkoli nemají rozhodovací pravomoci. Těchto řízení se může účastnit jakékoli občanské sdružení, které se zabývá ochranou přírody. V řadě případů vede přítomnost občanského sdružení při projednávání kácení ke shodě na kompromisním řešení. Z pozice účastníka řízení může občanské sdružení záměr připomínkovat na všech úrovních rozhodovacího procesu, navrhovat přizvání odborníků na místní šetření a samozřejmě se také odvolat proti konečnému rozhodnutí.

Pestrá paleta možností se pro občanská sdružení otevírá v praktické ochraně starých stromů a na ně vázaného hmyzu. Mohou pečovat o lokality s výskytem těchto druhů, dokonce je mohou i aktivně vytvářet, např. cíleným ořezem stromů "na hlavu". Z Velké Británie k nám pronikají tzv. "broukoviště (v anglickém originále "loggery"), která často na Ostrovech vytvářejí právě nevládní organizace.

Nevládní organizace mohou hrát důležitou roli i při mapování výskytu druhů vázaných na staré stromy, ať už se jedná o celostátní mapování nebo inventarizační průzkumy na konkrétních lokalitách. Nezastupitelnou roli hrají nevládní organizace také ve vzdělávání, výchově a osvětě veřejnosti. Jakékoli opatření na ochranu ohroženého druhu se totiž prosazuje mnohem jednodušeji, pokud má veřejnou podporu. Vydávání informačních materiálů, realizace ekovýchovných programů pro děti i dospělé nebo vytvoření informačních tabulí, to je jen několik příkladů z mnoha.

Copyright © STUŽ 2007-2010